Mám moc fandomů

6. dubna 2015 v 13:35 | Linda |  O mě
https://38.media.tumblr.com/d9d7fbcdf264ab26edb701e6b2ff67ea/tumblr_nkpfv2Om8R1r0o9nko1_500.gif

Už to opravdu přeháním. Jak jistě víte, tak jsem docela velká faninka různých filmů, seriálů a knih, tudíž neuplyne den, kdy bych se něčemu takovému nevěnovala. Ne že bych tak často četla - to si nechávm na léto, protože se budu na zahrádce nudit a na Vánoce jsem dostala několik knížek, takže se jim budu moci věnovat. Teď, když je ta zima, tak se koukám na filmy a seriály, logicky. Jenomže nejen to - má to háček.

Určitě znáte pojem "Roleplay" či "Textovka" a pokud ne, tak ho vysvětlím vlastními slovy - Ve své podstatě se jedná jakoby o textovou hru (proto pojem textovka) ve které hrajete za vámi vymyšlenou postavu do nějakého fandomu či klidně do úplně vymyšleného světa s libovolným počtem hráču. Nejméně musí být dva. Vytvoříte si tedy postavu a podle ní pak píšete její vlastní příběh. Postava dýchá ve vás a vy s ní soucítíte. Podle ní vaší hru přizpůsobujete. Může být vtipná a dělat různé věci, dle libosti. Jen bych doporučovala, aby vaše postava měla i nedostatky a nebyla moc klišé. Přece jen je to více zábavnější, když je to raálnější.

No, co to tedy znamená? Jelikož mám hodně moc fandomů a stále přibývají (Harry Potter, Percy Jackson, Doctor Who, Škola dobra a Zla, Hunger Games, Sherlock, Hostitel, Walking Dead, Torchwood...), tak hraju textovky, do kterých si musím tvořit své postavy s vlastní dějovou linkou. Přesáhlo to hranici a najednou jich mám strašně hodně. Myslím, že dokonce 23 a stále přibývají. Tohle by se u mě dalo nazvat jako docela dost velkou úchylkou a to to kdysi začalo tak nevině s jedním fandomem a jednou postavou.


PS: Ty malé fotky na fotkách jsou gify, ale nějak mi to na googlu nevzalo :D

 

Dnešní holky

23. března 2015 v 16:47 | Linda |  Názory
Dnes bych se chtěla vyjádřit k docela vážnějšímu tématu a to k dnešním dí(ě)vkám. V tomto tématu zajedu do jedné určité kategorie, tak snad z ní nějak nevybočím. Omlouvám se jinak za délku, ale v krátké verzi to opravdu napsat nešlo. Na začátku bude taková ta důležitá příhoda, které se to týká, ale ne všem se to chce číst - stačí, když to rychle přeletíte. Napsala jsem to trochu hovorově, takže by to měl pochopit každý...


Nedávno, asi měsíc před Vánoci, se má kamarádka, říkejme ji třeba Anna, začala chovat divně a rozplívat se nad nějakým podivným "klukem", kterého nikdo nezná, a pořád o něm mluvila. Zvládala to klidně i šest hodin v kuse na jedno téma například o tom "Jak si spolu psali" bo "Co ji slíbil" a podovné nasládlé věci. Divné na tom bylo to, že to říkala typem "Každé holce kousek" - prostě kdo kousek zaslechne nevadí. To důležité se totiž pokoušela držet v tajnosti.
Jenomže se ji to nedařilo dlouho. Po nějaké uplynuté době už nás tím docela začínala štvát. S ní se nedalo mluvit o ničem jiném. Chovala se šíleně, zhoršovalo se to. prostě klasická, nudná zamilovaná puberťačka, jejíž keci nikoho nezajímaly. Byla jsem docela dost naštvaná, hlavně kvůli těm jejím kecům "On je starší než já" nebo "No docela o dost starší, to je jedno, neřeš to."
Ono ji to ale taky nezajímalo. Neuvědomovala si ani pořádně, která z nás toho kolik ví. Nikdo nevěděl všechno a tak jsem jednou přišla za kamarádkou a říkám ji :,,To už se nedá vydržet, ta Anna mě už fakt sere s tím jejím klukem!". Ona se na mě takovým zvláštním způsobem podívala, poté se podívala na kluka, který seděl vedle ní a pak se vrátila pohledem na mě a říká mi :,,No ale... víš že mu je čtyřicet, že jo?"
Tahle věta mě neskutečně zarazila. Okamžitě jsem si to musela jít ověřit k ještě jednomu zdroji, se kterým o tom Anna mluvila a hele. Říkali mi pravdu. Nepochopila jsem to a nemohla jsem tomu stále nějak uvěřit, tak jsem si to ověřila. Jak? Ona je prostě tak hloupá, že za mnou přišla, vzala mobil a ukázala mi jejich chat na facebooku. Zakryla sice jeho fotku, ale ne jeho jméno. Okamžitě jsem si ho zapsala a doma si ho vyhledala. Celé to byla pravda.
Tak jsem se o to začínala zajímat trochu víc - kdo by taky ne že? A nebyla jsem sama. Pomáhali mi v tom dvě kamarádky a jeden kamarád. Rozhodli jsme se s tím něco dělat, protože to nebylo normální a tak jsme si sehnali telefonní číslo na její matku a napsali ji dlouhou sms o tom, co její Anička vyvádí - Posílání nahých fotek, plánování svého prvního na její patnáctiny, že náhrdelník co nosí na krku má od něj, že je to její trenér z tanečků a podobně...
Samozřejmě jsme později zjistili, že její matka s tím nechci nic dělat. Žádná odezva, Anně se o tom ani nezmínila a co bylo horší? Blížil se den, kdy si ji tento vážený pán měl vyzvednout o pauze, dlouhé jedna a půl hodiny, a odjet s ní někam autem (jaká nezodpovědnost!).
To už ale byla poslední kapka. Naštvali jsme se tak moc a všechno jsme ji napsali na facebook. Že to není normální, že se to postuopně dozvěděla celá škola (rozkecalo se to), že ji může využívat (což se ukázalo, že je pravda), že ji může znásilnit, či ji může klidně i zabít. Samozřejmě se na nás za to naštvala, ale to nás neštvalo. Důležité bylo, že byl konec, alespoň to nám řekla. V tu sobotu s ním ale naštěstí nikam nejela.
Takže jsme se pak už na to doslova vysrali úplně a já to řekla třídní hned při první příležitosti, co si mě zavolala do kabinetu. Její matka tedy byla pozvána na kobereček a začalo se to alespoň trošku řešit, ale bohužel - zase nic. Všechno bylo k ničemu, protože ona to své důvěřivé mamince popřela, řekla ji, že je sice do něj zamilovaná, ale neposílala mu nic, jen fotku kostýmu do tanečních.
Anna taky měla přijít za učitelkou a říct ji o tom, jak na tom je. Samozřejmě mu předtím zavolala a nechala si přesně nadiktovat, co má říct (Zodpovědnost je kde?)
Když tedy zase nic nebylo, naklusaly jsme za učitelkou všechny tři, že tohle nemá cenu, že Anna se na to stejně vykašlala a nechává si od něj radit, co má říkat učitelce a taky jsme ji podrobně řekly a to doslova, co vše se dělo. O fotkách, videích, celé té konverzaci, že ten chlap takhle psal už jedné slečně před Annou, že ji chtěl vzít až do Brna...
No teď už maximální spokojenost. Sice nevím, jestli Anna dostala rozum, ale celé to řeší kriminálka a policie.

http://33.media.tumblr.com/881cd8946d533c4faef4ebd36865c0d7/tumblr_nkebo9yuQh1r0qooco1_500.gif

Dodnes nechápu, kde tato holka, jedna z nejrozumnějších v naší třídě, vzala tohle a jak toho docílila (docela se bojím těch ostatních, pokud je tohle jedna z rozmných. Co jsem teda já?). Přece jen, kdo by se svlékl, kdyby mu někdo několikrát za sebou řekl "To je u vás takové vedro" nebo " Není ti pořád horko? Podívej se, kolik máš toho na sobě" - Bože ta lehkovážnost, naivita...

Tak... popravdě... doteď nechápu, jak může být dnešní generace (i když k ni patřím), tak blbá. Tedy, ne většina, znám i fakt chytrý lidi, ale tohle m i příjde moc. Ty témata dnešních mladých holek a jejich starosti. Naši se pak diví, že já nemám kamarády v našem městě. Ale copak se mohou divit, když já nemám zájem poslouchat ty jejich kecy typu "Mám se vyspat s tím a tím" nebo "Nechápu, jak se k němu mohli dostat mé nahé fotky" nebo "Omg, on mi včera napsal" či "Příště pojď s námni, ani nevíš, jak dokonale jsme se ožraly."

PROBOHA MĚ JE PATNÁCT A MÁM V TÉ HLAVĚ MOZEK NAROZDÍL OD OKOLÍ!


50 faktů o mě

21. března 2015 v 17:18 | Linda |  O mě
Pro začátek jsem se rozhodla napsat sem padesát faktů o mě, aby jste věděli, kdo že je vlastně jsem, co mám ráda, či se dozvěděli něco o mé povaze. Fakty jsem se snažila trošku seřadit, ale stejně je to napsané páté přes deváté, ale co, jsou to fakty - kdybych to psala ve formě článku, jo, to by vadilo! :D

1. Moje přezdívka na blogu je Linda.
2. Mé pravé jméno je Dagmar.
3. Příjmení začíná na M.
4. Bydlím v Moravskoslezském kraji.
5. Narodila jsem se 25.1.2000.
6. Jsem znamení Vodnář.
7. Nemám žádnou zdravotní vadu, ani alergii.
8. Jsem jen 158 cm vysoká.
9. Vážím kolem 46 kilogramů a tuto váhu si držím - Jsem strašně drobná.
10. Na to koli mi je, jsem docela dětinskáa nevyspělá.
11. Na to, že mi je patnáct, tak na dnešní patnáctileté nevypadám.
12. Nechodím do žádných kroužků, protože v něm nevydržím déle než půl roku.
13. A to už jsem se pokoušela chodit do kreslení, do zpěvu, do dramaťáku a do něčeho filmařského.
14. Raději se věnuju zájmům doma.
15. Nejraději kreslím, píšu a čtu.
16. Mezi mé oblíbené žánry patří fantasy a sci-fi.
17. Nejraději píšu fanfikce, ale mnohem raději mám ráda Roleplaye a textovky.
18. Z toho vyplívá, že mám celkem dost OCéček (postav do příběhů)
19. Moc ráda zpívám, i když to vlastně moc neumím, ale zlepšuju se.
20. Vůbec nepreferuju dnešní mladé zmalované holky.
21. Nezajímá mě, co si o mě ostatní v okolí myslí, protože mám osobitý styl a nestydím se za to.
22. Lituju, že jsem si ostříhala své dlouhé vlasy na krátké.
23. Mezi mé oblíbené barvy patří Modrá, oranžová, zelená, světle žlutá, černá, šedá, bílá.
24. Mým oblíbeným číslem je číslo 7, 10, 11.
25. Mým oblíbeným jídlem jsou palačinky a vařená kukuřeci.
26. Nejraději poslouchám sountracky z filmů, ale když dojde na písně, miluju ty od Imagine Dragons.
27. Mou oblíbenou knižní sérií je Percy Jackson.
28. Oblíbené filmy jsou Harry Potter (Každý díl průměrně 6x) , Hostitel (ten jsem viděla již 38x), Orphan (12x).
30. Oblíbené seriály jsou Walking Dead, Doctor Who a Torchwood, Simpsonovi, Futurama, The 100 a Hra o Trůny.
31. I když jsem mladá, ale když to vidím u sestřenice, nemohu se dočkat, až budu mít dítě.
32. Člověka soudím podle vnitřku a ne zevnějšku.
33. Moc se nebavím s lidmi ze třídy.
34. Mám tři nejlepší kamarádky, které bydlí ode mě přes půl republiky.
35. Jmenují se Anežka, Eliška a Markéta.
36. S Anežkou a Markétou jsem se viděla jen jednou (s každou zvlášť) s Eliškou vůbec.
37. Moc si nedělám selfíčka, jen jednou za čas a když se do toho pustím, nemohu přestat.
38. Jednou jsem se opila, už nechci nikdy víc.
39. Kouřit jsem taky zkoušela, už nikdy víc.
40. Jsem hrozně cholerická vůči lidem, kteří mi nadávají za blbosti (např. Když jezdíte po městě na skateboardu)
41. Ráda fotím celkově.
42. Piju jedině kávu bez kofeinu.
43. Jsem kreativní člověk, takže mi ve škole jde snad vše, kromě logických předmětů (matika, fyzika, chemie).
44. Jsem moc snivá, díky čemuž mi často vypadává myšlení a já začnu zírat do blba. Bohužel i ve škole.
45. Nedokážu se soustředit pouze na jednu věc.
46. Hraju počítačové hry a docela počítači i rozumím.
47. Pořád se koukám na pohádky.
48. Mým oblíbeným jazykem je angličtina a Italština.
49. Vždycky jsem chtěla být buď zvěrolékař nebo spisovatel, ale teď vím, že nejspíš ničím takovým nebudu.
50. Mám podezření, že nejsem člověk.


 


Chceš být affs?

21. března 2015 v 15:32
Pravidla:
1. Musíš mít blog (logicky)
2. Musíš být na něm aktivní
3. Musí mě tvůj blog zaujmout
4. Musí vás můj blog zaujmout
5. Musíte číst mé články
6. Psát názorové komenty - Žádné komenty typu "Super" nebo "Hezké" či "Mám to stejně" (Alespoň, ať má ten komentář dvě věty :D)

Do komentáře vyplň:
1. Přezdívka, blog
2. Věk (ten bývá taky docela důležitý)
3. O čem blogujete
4. Co vás tu zaujalo
4. Jak často budete obíhat

Kam dál